Adopce na dálku®

Pomáháme chudým indickým dětem získat vzdělání

DLOUHODOBÁ PODPORA

JEDNORÁZOVÁ PODPORA

Doprovodné projekty

v chudých oblastech Indie

 

PODPORA VZDĚLÁNÍ
VÝSTAVBA BYDLENÍ
PODPORA ZDRAVÍ

Přednášky, besedy

 

o projektu ADOPCE NA DÁLKU®
a ŽIVOTĚ V INDII

Rozhovor se sr. Daisy

Rozhovor se sr. Daisy

Letos o letních prázdninách, 16. července 2015, byla ve velké aule Karolína v Praze slavnostně promována sr. Daisy, roz. Joseph Kottuparambil Rosamma K. J. a byl jí udělen titul Medicinae Universae Doctor.

Pro naše příznivce projektu Adopce na dálku® jsme připravili krátký rozhovor s naší indickou studentkou medicíny sr. Daisy.

1. Mohla byste nám říct, odkud pocházíte a něco o svém dětství a dospívání?
Jsem z jižní Indie ze státu Kerala. Pocházím z křesťanské rodiny a vyrůstala jsem v dobrém náboženském prostředí. Mám čtyři sourozence, dva bratry a dvě sestry.

foto: archiv DCH HK

2. Co pro Vás znamenala možnost chodit do školy?
Doma nás bylo 5 sourozenců, proto jsem vděčná svým rodičům, že nám všem umožnili chodit do školy. Vždy jsem byla velmi zvídavá a hodně jsem četla. Nejvíce jsem se zajímala o humanitní předměty.

3. Jaký byl Váš dětský sen o budoucím povolání? Chtěla jste se stát vždy lékařkou?
V jistém slova smyslu, ano. Od dětství jsem měla sen a touhu se stát řeholní sestrou a pomáhat chudým a potřebným.

foto: archiv DCH HK

4. Vzpomínáte si, kdy a co Vás přimělo učinit rozhodnutí vstoupit do kláštera a žít řeholní život? 
Protože jsem se narodila a vyrůstala v náboženské atmosféře, tak jsem už od dětství toužila stát se řeholní sestrou. Své rozhodnutí jsem udělala ve svých 15 letech.

5. Jakým způsobem jste se dostala na studia do České republiky? Proč jste se rozhodla studovat právě v ČR na lékařské fakultě v Hradci Králové?
Poté, co jsem se stala řeholní sestrou, začala jsem v Indii studovat 3letý obor radiologie a další 2 roky jsem pracovala v nemocnici. Rozhodnutí o studiu v ČR přišlo od mé představené a vedení nemocnice. Tak jsem tedy v roce 2009 přijela do ČR k příjímacím zkouškám. Zkoušky jsem udělala a byla jsem vybrána ke studiu v oboru všeobecná medicína.

foto: archiv DCH HK

6. Jaký je rozdíl mezi studiem v ČR a v Indii? 
Lékařská fakulta v HK, má vynikající profesory a velmi dobré učební metody. Studium medicíny v ČR trvá 6 let na rozdíl od Indie, kde studium medicíny je pouze 4,5 roku. V Indii máme během studií více praxe, než teorie. Je to z toho důvodu, aby studenti viděli na vlastní oči všechny možné druhy a projevy onemocnění v Indii.

7. Během studií v ČR, bylo něco konkrétního, na co jste si musela delší dobu zvykat nebo Vám chybělo? (např.: odlišná kultura, jídlo, jazyk…)
Studium v cizí zemi není snadný úkol a také se mi moc stýskalo po moji rodině a mé řeholní komunitě. Bylo těžké si zvyknout na jídlo a taky byly situace, kdy jsem měla potíže se domluvit. Ale vše jsem dokázala přijmout v modlitbě a zvládnout s pomoci mých nových přátel.

 foto: archiv DCH HK

8. Co Vás naopak během pobytu v ČR mile překvapilo? 
Mile mě překvapilo cestování. Ve srovnání s Indii má doprava v ČR přesná pravidla, která se dodržují. Cesty jsou upravené a je možné se rychle dopravit k svému cíli. Jenom pro srovnání ve většině indických oblastech jedeme 30 km třeba i 2 hodiny. Na druhou stranu je cestování v ČR velmi drahé. Velkým překvapením pro mne bylo, jak rostou jablka. Je to ohromné, kolik se jich urodí na jednom stromě.

foto: archiv DCH HKfoto: archiv DCH HK

9. Je něco, co Vám na České republice přijde zajímavé, nebo hodně odlišné od Indie?
Překvapilo mě klima v České republice. Zejména čtyři roční období, které v Indii nemáme. Poprvé jsem mohla zažít zimu se sněhem. Vypadá to jako, když z nebe padá cukr, ale jak jsem zjistila, byly ty křehké vločky bez chuti.

foto: archiv DCH HK 

10. Jak jste trávila volný čas a prázdniny? Měla jste možnost během studií navštívit svou rodinu v Indii a své řeholní společenství?
Ano, měla jsem možnost čtyřikrát navštívit Indii během šesti letech mých studií tady v ČR. Během prázdnin jsem vykonávala svou praxi v nemocnici v Indii, několikrát jsem navštívila svou rodinu a také jsem tento čas trávila meditací a modlitbou.

11. Na co budete ráda vzpomínat?
Budu vzpomínat na setkání s lidmi v ČR. Těžko jsem se s nimi loučila. Zvláště, když vím, že je už nikdy neuvidím. Ve svém srdci si uchovám vzpomínku na přátele a dárce, kteří mi projevili svou laskavost a velkorysost. Bez jejich pomoci bych nemohla dokončit svá studia. Také jsem vděčná Bohu za ochranu a lásku, kterou jsem zde během studií zakusila.

foto: archiv DCH HK

12. Když budete zpět v Indii, kde a jak uplatníte své lékařské vzdělání?
Když se vrátím do Indie, začnu hned pracovat v nemocnici v severní Indii, v misijní obci v Lucknow, kde je mnoho chudých lidí, kteří nemají přístup k lékům, a kteří se potýkají s infekčními chorobami. Moje specializace bude gynekologie. V oblasti, kde budu působit je mnoho chudých rodin, které nemají peníze na zdravotní péči. Když ženy čekají miminko, nechodí na prohlídky, a proto zde dochází k velké úmrtnosti dětí a také žen při porodu.  Budu tedy pomáhat nejen ženám, které přijdou do naší nemocnice, ale budu chodit i k ženám, které jsou doma a pomoc lékaře by samy nevyhledaly.

13. Vaše studia na lékařské fakultě byly také financovány dárci projektu Adopce na dálku®. Víme, že jste měla možnost se s některými osobně setkat. Máte nějaký nezapomenutelný zážitek ze setkání, o který se můžete s námi podělit?
Někteří dárci přijeli za mnou do Hradce Králové. Společně jsme strávili hezké dny. Byli velmi milí a laskaví. Zajímali se o mé studium, moji rodinu a snažili se mi pomoct v potížích spojených s mým pobytem. Velmi mě potěšilo, když dárci dorazili i s přáteli na mou promoci do Prahy. Bylo to velké překvapení a měla jsem radost.

foto: archiv DCH HK

14. Co byste chtěla vzkázat dárcům, kteří Vám pomohli?
Chtěla bych vyjádřit své upřímné díky královéhradeckému biskupství, které můj pobyt a tím i studium v České republice umožnilo. Velkou pomocí mi byly Školské sestry De Notre Dame a sestry Sv. Vincence. Upřímné díky patří každému z Vás drazí dárci, kteří jste mě podpořili prostřednictvím Diecézní charity Hradec Králové. Svojí velkorysostí a štědrostí jste mi pomohli v mém studiu medicíny. Dnes jsem doktorkou a mohu pomoci mnoha chudým lidem v Indii, aby byli uzdraveni.

Budu na Vás vzpomínat a děkovat v modlitbách, ať Bůh žehná Vám i Vašim rodinám. Ještě jednou velké díky.

foto: archiv DCH HK

 


Související:
galerie - Promoce s. Daisy