Diecézní charita Hradec Králové spolupracuje už více než 25 let s indickou diecézí Belgaum na projektu Adopce na dálku®. Jedním z těch, kteří stáli u samého začátku tohoto partnerství, je současný biskup v diecézi Belgaum Derek Fernandes. V rozhovoru vzpomíná na první kroky projektu, jeho dopad i výzvy, které stále přetrvávají.
Dlouhodobé partnerství
Počátky spolupráce sahají do let 1999–2000, kdy tehdejší biskup Bernard Moras navštívil Evropu. Doprovázel ho právě Derek Fernandes, tehdy jeho sekretář. „Z Prahy nás nasměrovali do Hradce Králové, kde jsme představili náš projekt,“ vzpomíná biskup Fernandes.
Po úvodním setkání následovala návštěva zástupců hradecké Diecézní charity přímo v Indii. Ti se na vlastní oči přesvědčili o životních podmínkách místních dětí a rozhodli se projekt podpořit. Zrodilo se tak partnerství, které trvá dodnes a přineslo zásadní změnu pro tisíce dětí.
Klíč ke změně
Proč je podpora vzdělání chudých dětí v indické diecézi Belgaum tak důležitá? Podle biskupa Fernandese je odpověď jednoduchá: „Protože jsou chudé.“ Diecéze se podle něj už desítky let snaží hledat cesty, jak pomoci nejchudším obyvatelům. „Došli jsme k tomu, že jedinou cestou, jak je zapojit do rozvojového procesu, je vzdělávání dětí,“ vysvětluje.
Situace v některých oblastech je přitom stále neuspokojivá. Například v obci Karadi, kde nyní diecéze Belgaum staví novou školu, je gramotnost obyvatel pouze kolem 60 %. Problémem je hlavně vysoká míra negramotnosti u žen. „I když se tato čísla za posledních 25 let zlepšila, stále máme před sebou dlouhou cestu,“ upozorňuje biskup.
Podpora vzdělání v oblasti Belgaum má různé podoby. Vedle škol, které diecéze provozuje, hrají důležitou roli i internátní zařízení pro děti z odlehlých oblastí. „Nemůžeme postavit školu v každé vesnici. Proto přivádíme děti do míst, kde školy existují, a poskytujeme jim zázemí téměř zdarma,“ vysvětluje biskup.
Tisíce podpořených dětí
Za čtvrt století prošly programem Adopce na dálku® tisíce dětí. „Minimálně 3-4 tisíce lidí měly v naší diecézi z projektu prospěch,“ říká biskup Fernandes. Podpora přitom nekončí jen u základního vzdělání – děti mají možnost pokračovat ve studiu a rozvíjet svůj potenciál.
Díky projektu se mnozí z nich uplatnili v profesním i osobním životě. „Máme dokonce i absolventy, kteří díky této podpoře vstoupili na kněžskou dráhu,“ dodává biskup. Zásadní změnu lze vidět i v přístupu rodin ke vzdělání. Zatímco na začátku projektu byla úspěšnost velmi nízká – podle Fernandese jen kolem 2 %, protože rodiče potřebovali děti na práci – dnes dosahuje úspěšnost 80-90 %. „To je obrovský posun,“ zdůrazňuje.
Příběh o sušenkách
Jedním z mnoha silných příběhů je osud chlapce jménem Muthappa. Před téměř dvaceti lety ho biskup Fernandes potkal spolu s jeho sestrou na mostě, kde sbírali dřevo na otop. Bylo jim tehdy sotva pět let. „Nabídl jsem jim balíček sušenek – a ta dívka vůbec nevěděla, co to je. Nikdy předtím sušenky neviděla,“ vypráví biskup.
Obě děti se podařilo zapojit do projektu a umístit na internát. Muthappa vystudoval, pokračoval v odborném vzdělávání a nakonec získal stabilní práci ve státní správě. Dnes má rodinu a vede důstojný život. „Před půl rokem jsem s ním mluvil – vede si velmi dobře,“ říká biskup s radostí.
Poděkování dárcům
Na závěr rozhovoru biskup Fernandes adresuje své poděkování českým dárcům: „Chtěl bych poděkovat všem dárcům za veškerou pomoc, kterou jste nám v průběhu těch let poskytli. Poznal jsem v Hradci Králové vaši srdečnost, přátelství a lásku. Jste oddaní lidem, čehož si velmi vážíme. Máme před sebou ještě dlouhou cestu a věřím, že po ní můžeme jít společně.“

