Patron Indie

sv. František Xaverský - foto: Filip HlásnýSv. František Xaverský je ochranný patron Indie, patron šíření víry a patron všech misií a misionářů.


František Xaverský byl prvním katolickým misionářem, který se pokoušel o evangelizaci obyvatel jižní a východní Asie. Byl také zakladatelem jezuitských zámořských misií a prvním misionářem z řad jezuitů.

František se narodil 7. dubna 1506 na zámku Javier (Xavier) v baskické rodině. Během studií na univerzitě v Paříži se dostal pod vliv sv. Ignáce z Loyoly. Roku 1537 přijal kněžské svěcení.

Misie sv. Františka Xaverského

7. dubna 1541, v den svých 35. narozenin, se František Xaverský vypravil s pověřením papeže Pavla III. a portugalského krále na misie do Indie.

Plavil se s flotilou nově jmenovaného indického guvernéra dona Martima Affonsa de Souza. Vylodili se v roce 1542 v indickém městě Goa, kde František započal svou 7letou misionářskou činnost v zámoří.

Zprvu se soustředil na pastorační a misijní činnost, zahrnující kázání a výuku náboženství. Později přejal i organizační úkoly a zasadil se o ochranu práv domorodců proti portugalským kolonizátorům.

Napsal několik kritických dopisů, adresovaných přímo portugalskému králi Janu III., v nichž pranýřoval korupci a brutalitu koloniálních úředníků a vojenských velitelů. Odsuzoval společenské a rasové předsudky, jejichž důsledkem bylo i zneužívání Indů k otrocké práci. Starosti mu však dělali i místní hinduističtí panovníci, kteří křesťanství příliš nepřáli a podporovali veškeré pirátství.

V letech 1542-45 František putoval po jižní Indii mezi Goyou a mysem Kumárí.

V roce 1545 František odjel do malajské Malaky (poblíž dnešního Singapuru), kde ve své činnosti pokračoval. O rok později pobýval na souostroví Moluky (na východě dnešní Indonésie), kde se upřímně spřátelil s místním sultánem.

V roce 1548 se František vrátil do jižní Indie. Františkova pozice v Indii se postupně zhoršovala. Král Jan III. odmítl intervenovat v jeho prospěch, místokrál a jeho úředníci nepodporovali misijní činnost, nebo ji přímo znemožňovaly. Sílily také konflikty mezi Portugalci a Indy, často spojené s pirátstvím. František krále Jana doslova bombardoval dopisy a memorandy. Vše nadarmo. Misionář se dostal pod politický tlak a stával se pro koloniální úředníky nepohodlným. Tyto ústrky nakonec uspíšily Františkovo rozhodnutí vypravit se do Japonska, které toužil navštívit a kde chtěl začít misionářskou činnost.

Do Japonska připlul na podzim roku 1549. Evangelizační činnost mezi Japonci se Františkovi příliš nedařila. Přesto však Japonce a jejich kulturu obdivoval. Jeho obdiv patřil k samurajské kultuře a jejím ctnostem, jako je věrnost pánovi a střídmost. František si dokonce oblíbil japonskou vegetariánskou kuchyni, o čemž sám psal ve svých dopisech. Tento obdiv se však netýkal budhistických mnichů, které pokládal za pokrytce. Přesto se nakonec spřátelil s jedním zenovým mnichem.

Závěr života

V roce 1551 František odplul zpět do Indie. Tam se jeho postavení v důsledku intrik koloniálních úředníků stále zhoršovalo. Zklamaný misionář se proto v následujícím roce rozhodl k návratu na Dálný východ. Chtěl se vrátit do Japonska a navštívit rovněž Čínu. Výprava byla zamýšlena jako misijní i diplomatická. Stalo se však něco nepochopitelného. Zkorumpovaný guvernér Malaky Alvaro da Gama, výpravu zadržel v Malace a zkonfiskoval dary, určené pro čínský císařský dvůr a lodě musely zůstat v malackém přístavu. František se tedy do Číny vydal na vlastní pěst. Jeho cesta, ale skončila u pobřeží ostrova Šang-čchuan poblíž Kantonu. Vstup evropských návštěvníků nebyl pro čínskou dynastii Ming žádoucí. Nakonec mu byla cesta na pobřeží umožněna, ovšem za cenu neúměrných úplatků.

František na ostrově vážně onemocněl a po několikadenním utrpění 3. prosince 1552 zemřel.

V únoru 1553 bylo jeho tělo exhumováno a převezeno do Indie (kam dorazilo v roce 1554). Tělo bylo uloženo v indickém městě Goa v koleji sv. Pavla, později přeneseno do chrámu Bom Jesu v témže městě.

Františka Xaverského prohlásil v roce:

1619   Papež Pavel V. za blahoslaveného.
1622   Řehoř XV. za svatého.
1748   Benedikt XIV. ochranným patronem Indie.
1904   Pius X. patronem šíření víry.
1927   Pius XI. patronem všech misií.

Zázračné působení

Se životem světce se pojí příběhy, které zachycují jeho zázračné působení. Postava Františka Xaverského je opředena mnoha příběhy zázraků a proroctví, které vykonal během svého života a také těmi, které se staly po jeho smrti. Veškeré známé zázraky, které vykonal za svého života, jsou sepsány ve spise Monumenta Xaveriana.

V kanonizační legendě jsou popsány ty nejvýznamnější zázraky, které byly doloženy s odkazem na mnohé další podobné, které také vykonal. Patří mezi ně navrácení zraku slepým, vyhnání ďábla z posedlých, uzdravení těžce nemocných – např. malomocných, kulhavých, zbavil lidi nežitů, zajistil plodnost neplodným ženám, zajistil snadný porod svým orodováním, uklidnil mořské bouře, předvídal budoucí věci a křísil mrtvé.

V kanonizační bule vydané roku 1622 papežem Řehořem XV. je zaznamenáno osmnáct zázraků, které za svého života František Xaverský způsobil a které církev uznala za autentické.

Jako první byl zmíněn dar extatického vytržení v průběhu mše svaté, kdy bylo těžké navrátit ho zpět k normálnímu vědomí. Další ze zázraků se stal také během mše, kdy se při eucharistii František Xaverský vznesl přibližně 60 cm nad zem.

Mezi známými zázraky sv. Františka Xaverského během misijní činnosti patří:

  • Záchrana obyvatel jedné vesnice před davem pohanů, kteří je chtěli zabít. František Xaverský je přišel pozdravit a „byl doprovázen tajemnou postavou, jejíž velkolepost a nádhera útočníky vyděsila.“
  • Zázraky týkající se oživování zemřelých a uzdravování nemocných, kde nechybí ani návrat zraku slepému člověku nebo zhojení hnisavé končetiny.
  • Velice známým a často zobrazovaným výjevem zázraků, jenž se děly kolem Františka Xaverského, je navrácení malého krucifixu krabem poté, co ho ztratil v moři. Tato legenda je tradována ještě v jiné podobě a to, že sv. František Xaverský vhodil krucifix do moře záměrně, aby jím utišil bouři.
  • Jeho prorocké schopnosti se projevili např. v události, kdy předpověděl úděl dvou lodí, kdy jedna měla být zničena během bouřky a druhá měla v pořádku dosáhnout přístavu.
  • Další jeho proroctví, kdy během mše sv. vyzval lid, aby se modlil za duši jednoho obchodníka, který byl vzdálen od místa konání mše sv. dvanáct dnů cesty a který právě zemřel.

Zdroj: Zdeňka Vlčková: Misionářská činnost Františka Xaverského – proměny církevního obrazu (bakalářská práce), Brno 2007. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/ocgnf/, https://is.muni.cz/th/ocgnf/Frantisek_Xaversky.pdf


Zdroj: cs.wikipedia.org/wiki/František_Xaverský (poslední aktualizace 16. 2. 2019)