Navzdory dramatickým okolnostem v důsledku nečekaných povodní naplnila partnerská návštěva indických diecézí Belgaum, Bangalore a Karwar na území státu Karnataka svou misi a byla opět velmi přínosná.

Navštívili jsme desítku škol, kde studují podporované děti. Všude nás vítaly děti osobitým kulturním vystoupením. Hudbu, tanec a divadlo mají indické dívky i kluci v krvi.

Prohlédli jsme si také areál  dívčí internátní školy v Manchhe v diecézi Belgaum, kterou pomáhali postavit i dárci z ČR a Slovenska. „Na internát je pořadník a rodiče velmi stojí o to, aby tam jejich děti mohly být. Je to naděje na jiný život…, “komentuje zdejší realitu RNDr.  Jiří Stejskal, ředitel Diecézní katolické charity HK. Už teď probíhají přípravy na výstavbu chlapecké internátní školy, která by měla stát hned v sousedství.

Během celé cesty jsme měli možnost poznat blíže nejen naše indické partnery, děti zapojené do projektu a jejich rodiny, ale také indické zvyky a kuchyň.

Obohacující byla také setkání s indickými koorinátory a animátory. „Jsou to ti, kteří vyhledávají, posuzují a dohlížejí, aby děti skutečně do školy chodily. Pracují i s jejich rodiči. Odvádějí tu těžkou práci,“ vysvětluje RNDr. Jiří Stejskal.

Zástupci Charity se také setkali s chudými rodinami v nejzaostalejších oblastech diecéze Belgaum, které získaly domek nebo nové bydlení v rámci úspěšného projektu Podpora bydlení chudých rodin s dětmi. Už více než 50 domků se podařilo postavit nebo opravit díky podpoře dárců z ČR i Slovenska a z celostátní Tříkrálové sbírky.

V malé a prosté vesnici Mansapur prezident Diecézní katolické charity HK Mons. Josef Suchár požehnal základní kámen kostela sv. Josefa, na který přispěly stovky našich Josefů a dalších dárců ve sbírce Hledáme tisíc Josefů. Ke kostelu bude ještě přistavěno vzdělávací středisko pro zdejší děti i dospělé.

V indickém Santistwadu měl ředitel Diecézní katolické charity HK RNDr. Jiří Stejskal tu čest slavnostně otevřít malou lékařskou kliniku, která má i své dětské oddělení.

Návštěvy zdejších nemocnic a sirotčinců byly vůbec hlubokým zážitkem pro všechny členy naší výpravy.

„Je to velký rozdíl oproti našim podmínkám. Jedna lékařka, 13 sester a v okruhu 50 km žádná další nemocnice. Skromný operační sál, 50 lůžek, z toho 10 pro nemocné AIDS, zbytek podle toho, co je potřeba. Ještě 10 lůžek je porodnice. Ženy tady rodí hlavně doma, do nemocnice se dostanou jen komplikované případy. To ostatně platí i o ostatních pacientech. Pokud jen trochu mohou, do nemocnice nejdou. Mimo jiné i proto, že nemají na zaplacení,“ líčí své dojmy RNDr. Jiří Stejskal.

V Bangalore nás nejvíce zasáhla prohlídka zdejších slumů. „Je to shluk domečků, uplácaných z čehokoliv, nejčastěji z hlíny a kravského trusu. Nejmenší domeček, který jsme viděli, měl 1 x 2,5 m a bydlela v něm 6-členná rodina. Žádná kanalizace, elektrika... Tady v Bangalore v nich údajně žije až 30 % obyvatelstva,“ přibližuje život nejchudších obyvatel ve slumech RNDr. Jiří  Stejskal.

Naše monitorovací návštěva měla význam pro naši další spolupráci s indickými partnery. Zhodnotili jsme dosavadní pomoc a domluvili jsme se na dalších možnostech pomoci indickým lidem v nouzi.

Touto cestou bychom chtěli předat všem dárcům vřelý dík od indických lidí, kterým pomáháte.
Srdečně děkujeme!!!