Vzpomínky na cestu do Indie, díl 2.
26. května 2023 Setkání s partnery z Indie

Vzpomínky na cestu do Indie, díl 2.

Během nedávné cesty do Indie jsme navštívili nejen indickou oblast Belgaum, o jejíž návštěvě jste si již mohli přečíst v prvním díle fotodeníku, ale také jsme zavítali do oblasti Bangalore. O tom, co jsme tam zažili a viděli, se můžete dozvědět v tomto 2. díle fotodeníku.

BANGALORE 2. 12. 2022, pátek

Přílet do Bangalore a cesta do partnerského centra ASHA arcidiecéze Bangalore 

„První selfie v Bangalore“ na cestě z letiště na arcibiskupství. Foto: Kateřina GužíkováV centru hlavního města Karnátaky je možné vidět na křižovatkách světelnou signalizaci s odpočítáváním. Vyměřený čas, který zbývá do bliknutí zelené, využívají drobní prodejci, ale i žebrající lidé. Foto: Kateřina GužíkováA do toho mumraje ještě vleze kráva a pes... Doprava v Indii je plná dobrodružství, nebezpečí, ale i úsměvných situací. Na jedné z křižovatek se nám podařilo zachytit kuriózní situaci, která nás rozesmála. Foto: Kateřina GužíkováPrvním bodem programu v Bangalore byla návštěva indických kolegů v partnerském centru ASHA. Foto: Kateřina GužíkováProhlédli jsme si prostory centra ASHA, kde probíhá agenda spojená s projektem Adopce na dálku. V pozadí snímku je vidět kartotéka s informacemi o dětech zapojených do našeho projektu. Foto: Kateřina GužíkováNahlédli jsme také do kanceláří jednotlivých koordinátorů (na snímku s. Lilly), s nimiž komunikujeme ohledně projektu Adopce na dálku. Foto: Kateřina Gužíková

video: Cesta z letiště do centra Bangalore hlavního města Karnátaky.
video: A do toho mumraje ještě vleze kráva a pes.

Preethi Nivas Trust - zdělávací centrum pro děti

V den příjezdu do Bangalore jsme se v odpoledních hodinách setkali s dětmi, které navštěvují vzdělávací centrum pro děti Preethi Nivas Trust. Foto: Vojtěch HomolkaLektoři vzdělávacího centra nás tradičně uvítali předáním vlněné šály. Foto: Kateřina GužíkováNa setkání přišli i rodiče dětí, kteří se v rámci programů vzdělávacích center účastní edukativních seminářů. Foto: Kateřina GužíkováJednou z místních lektorek je Sujithra, se kterou jsme si mohli popovídat o jejích zkušenostech získaných ve vzdělávacím centru, kam dříve sama docházela na doučování. Teď doučuje chudé děti a vede pro ně "taneční kroužek". Foto: Kateřina Gužíková

video: Rozhovor se Sujithrou, lektorkou vzdělávacího centra pro děti Preethi Nivas Trust.

Vzdělávací centra: Pomoc využívají především děti ze státních škol. Doučování probíhá denně vždy 1,5 hodiny a lektoři vyučují vše, co děti aktuálně potřebují. Během doučování jsou děti rozděleny podle třídy, do které chodí. Jedna skupinka čítá 10-15 dětí, kterou má na starosti jedna lektorka. Setkání lektorů s dětmi probíhají v prostorách škol, kostelů a na jiných místech.


BANGALORE 3. 12. 2022, sobota

Sumanahalli - Rehabilitační centrum malomocenství

V roce 2022 slavilo rehabilitační centrum malomocenství v Sumanahalli 45 let fungování. Foto: Anna MaclováPři příjezdu do rehabilitačního centra nás velmi srdečně přivítal ředitel P. George Kannanthanam. Foto: Kateřina GužíkováNejprve jsme zavítali do kanceláře P. George, kde nám povyprávěl o centru, o onemocnění leprou a její léčbě. Foto: Kateřina GužíkováPak nás P. George provázel celým centrem, kde jsme se setkali s klienty, kteří se zde léčí. Foto: Kateřina GužíkováKlienti, nehledě na své vyznání, vyjadřují P. Georgovi a zaměstnancům obrovskou úctu a vděčnost. Foto: Anna MaclováPři každém setkání jsme zažívali obrovskou radost klientů z naší návštěvy. Foto: Kateřina GužíkováCentrum společně s námi navštívil královéhradecký biskup Jan Vokál, který požehnal všem klientům, které jsme potkali. Foto: Kateřina GužíkováToto místo je plné lásky a naděje. Foto: Kateřina Gužíková

O malomocenství v Indii: V indické společnosti stále přetrvávají předsudky k lidem postiženým leprou. Přitom nakazit se leprou není tak snadné, jak by se u infekční choroby očekávalo. Již řadu let existují léky a úmrtnost je velmi nízká. V centru zajišťují svým klientům v první řadě léčbu a následně jim pomáhají najít práci, životního partnera a bydlení. Pokud by vyléčenému klientovi nepomohli takto komplexně, pravděpodobně by se vrátil nebo by se z něj stal žebrák.

St. Joseph´s Convent High School

Během procházení školní chodbou na St. Joseph´s C. H. S. nás pozdravila holčička a nabídla nám bonbónky. Pohotově jsme zareagovali a popřáli jí k narozeninám. Podobně jako u nás i děti v Indii slaví ve škole narozeniny rozdáváním bonbonů a zpíváním Happy Birthday. Foto: Kateřina GužíkováNavštívili jsme několik tříd, kde jsme poznali děti zapojené do projektu Adopce na dálku. Foto: Kateřina GužíkováS podporovanými dětmi jsme se mohli setkat i samostatně a popovídat si i s jejich rodiči. Foto: Kateřina GužíkováNa závěr setkání jsme udělali krátké rozhovory s jednotlivými dětmi a jejich rodiči. Foto: Kateřina Gužíková

video: Happy birthday!
video: Rozhovor s Yankappou a jeho maminkou.

Žáci: Do této školy chodí v současné době cca 350 dětí. Některé z nich žijí s rodiči v nedalekém rehabilitačním centru pro malomocné. Vedení školy se snaží žáky seznamovat s problematikou malomocenství a integrovat děti klientů z rehabilitačního centra.

Slumy v Bangalore

Nepřehlédnutelnou součástí Indie je velké množství slumů, které se dělí na registrované a neregistrované. Foto: Anna MaclováNecelých 19 % obyvatel měst státu Karnátaka žije ve slumech. V hlavním městě Bangalore je téměř 1/5 slumových oblastí, které jsou v tomto indickém státě. Foto: Anna MaclováŽivot v jednotlivých slumech bývá odlišný a závislý na umístění a také na majiteli konkrétní slumové oblasti. Foto: Pavlína NalevankováObyvatelé slumů často nemají zajištěno dlouhodobé bydlení. Ze dne na den mohou obdržet informaci, že slum bude zbořen a že se musí vystěhovat. Foto: Kateřina GužíkováVstup turistů do slumů je hlídán a nedoporučuje se. Tato místa jsou nebezpečná nejen pro návštěvníky, ale i pro jejich obyvatele, kteří čelí kriminálním skupinám a gangům. Foto: Kateřina GužíkováI přes nebezpečí, které ve slumech hrozí, jsme se domluvili s indickými partnery, že dvě členky naší výpravy doprovodí na návštěvu do slumového obydlí jednoho z podporovaných dětí. Foto: Kateřina GužíkováBydlení v tomto konkrétním registrovaném slumu je velmi stísněné. Obydlí na snímku má dvě místnosti - hlavní místnost o rozměru 3x3 m a komůrku, která slouží jako kuchyň. Foto: Pavlína NalevankováDo tohoto státního slumu byla zavedena elektřina, což je velké pozitivum. Nejenže přístup k elektřině je praktická záležitost, ale má to vliv i na bezpečnost obyvatel. Foto: Kateřina GužíkováVodovod zde ale chybí. V uličkách slumu jsou vidět u každého vchodu do bytu barely s vodou. Místní čerpají vodu z velkých zásobovacích cisteren, které jsou na okraji slumu. Foto: Pavlína NalevankováJe zde běžné, že přímo u cisteren ženy ze slumu perou prádlo. Společnost jim dělají i ty nejmenší děti a nejedno z nich trpí podvýživou. Foto: Kateřina Gužíková

video: Cesta kolem indické slumové oblasti v Bangalore.

Návštěva dítěte ve státním slumu: Naši partneři nám umožnili navštívit podporovaného chlapce Harrise, který s babičkou bydlí u příbuzných ve slumu. Jejich sedmičlenná domácnost se tísní ve velmi malém obydlí. Hlavní místnost má 9 m2 a nachází se tu jedna postel, dvě skříně, dvě plastové zahradní židle, na stěně jedna police, pod oknem je komoda a starší televize. Další menší místnost slouží jako kuchyňka. Měsíční nájem zde vyjde přibližně v přepočtu na 1 700 Kč.

Noclehárna pro muže v Bangalore

Jedno ze sociálních zařízení, které provozují naši indičtí partneři, je přímo v areálu arcibiskupství Banaglore. Jedná se o noclehárnu pro muže bez domova, jejíž kapacita je každodenně naplněna. Foto: Kateřina GužíkováMuži bez domova se mohou v tomto zařízení opakovaně hlásit k ubytování. Klient může využít prostor k přenocování, jídelnu, prádelnu a koupelnu. Foto: Kateřina GužíkováŘeditelka královéhradecké Diecézní charity Anna Maclová využila příležitost sdílet zkušenosti charity s obdobnou pomocí lidem bez domova u nás v ČR. Foto: Kateřina Gužíková

St. Francis Xavier´s Cathedral v Bangalore - slavnost 

Během našeho pobytu se konaly oslavy svátku sv. Františka Xaverského, který je patronem arcidiecéze Bangalore. Foto: Kateřina GužíkováSpolečně s indickými biskupy a za účasti královéhradeckého biskupa Jana Vokála jsme se účastnili ve čtvrti Cleveland slavnostní mše svaté v katedrále Sv. Františka Xaverského. Foto: Kateřina GužíkováBiskup Jan Vokál ve svém kázání vyzdvihl misionářskou horlivost svatého Františka Xaverského. Dále zdůraznil, že misie nejsou jen povoláním církve, ale povoláním každého křesťana. Zářivým příkladem nám jsou právě misionáři a svatí. Foto: Kateřina GužíkováPo slavnostní mši sv. jsme se cestou na večeři prošli areálem a zašli také do kapličky, kde probíhala adorace. Foto: Kateřina GužíkováPřed odjezdem jsme se zastavili před katedrálou, abychom společně s místními přivítali průvod se sochou sv. Františka Xaverského. Zažili jsme krásnou slavnostní atmosféru, která v nás probudila dětskou radost. Foto: Kateřina GužíkováDychtivě jsme sledovali celou událost. Když se vůz se sochou zastavil, rodiče začali podávat své děti na vůz, aby mohly políbit sochu sv. Františka. Tak rodina dostala požehnání světce. Foto: Kateřina GužíkováZávěrem slavení byla společná adorace venku před katedrálou sv. Františka Xaverského. Foto: Kateřina Gužíková

video: Příjezd sochy sv. Františka Xaverského.


BANGALORE 4. 12. 2022, neděle

St. Aloysius College - vánoční besídka s dětmi Adopce na dálku

Na sobotu jsme se moc těšili, protože nás čekala vánoční besídka s podporovanými dětmi z oblasti Bangalore. Na setkání přišlo přes 600 dětí, které podporují dárci našeho projektu Adopce na dálku. Foto: Kateřina GužíkováSetkání bylo zahájeno společnou mší sv. a následoval pestrý program. Foto: Kateřina GužíkováProgram byl plný tanců, které si děti pro tuto příležitost připravily. A celou atmosféru krásně doplňovaly potlesky a povzbuzující hlasy dětí v sále. Foto: Kateřina GužíkováPřišel i malý kulaťoučký Santa a hřebem vystoupení byla scénka s vánočním příběhem. Foto: Kateřina GužíkováDěti tradičně rozkrojily dort, a jak je místním zvykem, dostaly kousek dortu. Foto: Kateřina GužíkováNa závěr děti dostaly jménem dárce dárek k vánocům (termo láhev) a občerstvení. Foto: Kateřina Gužíková

Archbishop´s House Bangalore - setkání s vysokoškoláky a několika absolventy Adopce na dálku

Odpoledne jsme se setkali se 14 mladými lidmi, kteří studují na vysoké škole nebo již mají zaměstnání. Všichni ale mají společné to, že jim pomohli dárci projektu Adopce na dálku. Foto: Kateřina GužíkováAby se s námi mohl podělit o svůj příběh Prem Kumar (na snímku), cestoval 4 hodiny vlakem. Během rozhovoru vyjádřil také vděčnost svému dárci za podporu ve vzdělávání. Foto: Anna MaclováU všech těch krásných mladých lidí jsme vnímali optimismus, zdravé sebevědomí a také odhodlání pomáhat potřebným. Foto: Kateřina GužíkováZ rozhovoru s Marii Malathi (na snímku), která nyní pracuje jako recepční v nemocnici, jsme se dozvěděli, že ve svém osobním volnu denně dochází do vzdělávacího centra doučovat děti z nemajetných rodin. Foto: Kateřina GužíkováOd těch doposud studujících jsme se dozvěděli, jaké mají profesní cíle. Někteří si již přivydělávají, jiní si hledají zaměstnání, do kterého by mohli po studiích nastoupit. Sweeta Ranni (na snímku) chce pracovat jako počítačová inženýrka v některé z neziskových organizacích, které pomáhají lidem v nouzi. Foto: Kateřina Gužíková

video: Rozhovor s Marii Malathi.

Večerní exkurze v hlavním městě Bangalore

Vládní budova Vidhana Soudha v Bangalore je postavena z bílé žuly v dravidském (jihoindickém) slohu, stejně jako tomu je v Belgaum. Foto: Kateřina GužíkováBronzová replika sochy Gandhího v Bangalore byla odhalena v roce 2014. Socha bez podstavce měří přes 8 m. Stát naproti tomuto monumentu bylo díky večernímu osvětlení ohromující. Foto: Kateřina GužíkováBudovu vrchního soudu indického státu Karnátaka jsme sice kvůli tmě už neviděli, ale zmíníme se o ní alespoň krátce. Toto sídlo nejvyššího soudu v Bangalore se jmenuje Attara Kacheri a má všechny cihly natřené na červeno. V dřívějších dobách byl v Attaru Kacheri sekretariát království Maisúr. Foto: Kateřina GužíkováHudební fontána Indiry Gándhí je jednou z méně známých atrakcí v Bangalore, ale stálo to za to ji navštívit. Nejenže to byla krásná podívaná na světelnou a hudební show v indickém duchu, ale byla to jedinečná příležitost zažít místní kulturu díky stovkám návštěvníků, mezi které jsme se vmísili. Foto: Kateřina Gužíková

video: Hudební fontána Indiry Gándhí.


BANGALORE 5. 12. 2022, pondělí

Život v oblasti Kolar Gold Fields (KGF) 

Následující den jsme vyrazili za podporovanými dětmi do oblasti Kolar Gold Fields, která je z historického hlediska známá pro dřívější těžbu zlata. Foto: Pavlína NalevankováV době, kdy byla Indie britskou kolonií, se téměř všechno zlato vytěžilo. Po ukončení těžby většina místních mužů přišla o obživu. První dva roky po uzavření šachet žily jejich rodiny v naprosté chudobě. Foto: Pavlína NalevankováAni v dnešní době není v oblasti Kolar Gold Fields téměř žádná jiná možnost obživy. Půda je kamenitá a těžba přírodních surovin je neefektivní a nebezpečná. Místní denně dojíždějí více než 2 hodiny přeplněným vlakem za prací do Bangalore. Foto: Kateřina GužíkováDěti z této velmi chudé oblasti jsou smířené s tím, že po studiích budou muset jít za prací mimo svůj domov, aby uživily rodinu. Na snímku je podporovaná holčička Dharshini, která přišla o rodiče a nyní žije s babičkou u strejdy a tety. Foto: Kateřina Gužíková

KGF, St. Teresa´s Un-aided Eng. Hr. Pry. School 

V oblasti KGF jsme navštívili několik míst, kde pomáhá náš projekt Adopce na dálku. Jako první jsme navštívili školu St. Theresa, do které také chodí Dharshini, kterou jsme navštívili doma. Foto: Kateřina GužíkováSpolečně s rodiči podporovaných dětí jsme zhlédli pečlivě připravený vánoční program. A v kombinaci s velmi dobře funkční klimatizací nám ani nepřišlo, že venku za okny bylo přes 28°C. Foto: Kateřina GužíkováPo programu jsme měli příležitost si chvíli popovídat s Dharshini (na snímku v bílém) i s její kamarádkou Anjelinou (na snímku v červeném). Dozvěděli jsme se, že Dharshini se chce stát doktorkou, ráda zpívá a její oblíbená barva je červená. Její kamarádka Anjelina se chce stát učitelkou angličtiny, ráda hraje badminton a její oblíbená barva je růžová. Foto: Kateřina GužíkováNa závěr návštěvy jsme si sedli společně se všemi podporovanými dětmi na této škole a vyptávali se na spoustu věcí. Zajímalo nás, jak vnímají povinné nošení školní uniformy, jaké mají zájmy, jaké jsou jejich životní cíle a kdo z nich dostává dopisy od svého dárce nebo alespoň ví, jak vypadá. Foto: Kateřina Gužíková

video: Taneční vystoupení žákyň školy St. Teresa´s v Kolar Gold Field.
video: Rozhovor s Dharshini a její kamarádkou Anjelinou T.

Rozhovory s podporovanými dětmi: Na této škole jsme se od dětí dozvěděli, že velmi rády nosí školní uniformu. Povinnost nošení uniformy jim ušetřuje starosti s tím, co si vzít do školy na sebe. Mile nás překvapilo, že dětem plně vyhovuje i barevnost jejich uniforem a určitě by je neměnily, přestože nejoblíbenějšími barvami je modrá a červená. Dále jsme se dozvěděli, že většina z nich se chce stát zdravotníkem, učitelem nebo inženýrem.

KGF, Holy Cross Eng. Nry. and Hr. Pry. School 

Při návštěvě další školy v oblasti Kolar Gold Fields nás výjimečně nepřivítaly děti tradičním uvítacím obřadem a zpěvem, ale učitelský sbor. Foto: Kateřina GužíkováNa škole Holy Cross jsme se setkali s deseti žáky, kteří jsou podporováni našimi dárci z Česka. Opět jsme si s nimi popovídali a s jedinou odvážnou žákyní, Fionou Mary, jsme nahráli video rozhovor. Foto: Anna MaclováZ rozhovoru s Fionou Mary jsme se dozvěděli, že do školy to má blízko a to 15 minut chůze. Ráda hraje badminton a tančí. Její oblíbenou barvou je černá a ze zvířat má nejraději lvy. V budoucnu by se chtěla stát doktorkou. Foto: Kateřina GužíkováV té době se druhá část výpravy zašla podívat, jak probíhá výuka. Foto: Anna MaclováVe třídě právě probíhala hodina přírodopisu. Foto: Anna Maclová

video: Děkovná píseň dětí projektu Adopce na dálku.
video: Rozhovor s Fionou ze školy Holy Cross v Kolar Gold Field.

KGF, Thanga Thai English Higher Primary School a návštěva krejčovského kurzu

Ve školním areálu Thanga Thai, který se také nachází v oblasti KGF na nás čekaly podporované děti a jejich rodiče, převážně maminky samoživitelky. Foto: Kateřina GužíkováCelým programem nás provázela jedna z maminek, která jak jsme se později dozvěděli, absolvovala kvalifikační krejčovský kurz, který je financován z příspěvků Tříkrálové sbírky. Foto: Kateřina GužíkováSoučástí programu bylo i vystoupení několika maminek zapojených do krejčovského kurzu. V jeho průběhu vzniklo společenství žen, které jsou si vzájemně oporou i v osobním životě. Foto: Kateřina GužíkováPo programu jsme si popovídali s účastnicemi krejčovského kurzu. Žasli jsme, jak hodně pomáhá opuštěným ženám, vdovám a manželkám alkoholiků. Absolventky kurzu mohou šít oblečení nejen na zakázku, ale i pro svou rodinu. Tím se zlepšuje ekonomická situace jejich rodiny i jejich postavení v místní komunitě. Foto: Kateřina GužíkováPotom, co jsme se dozvěděli o strastech indických samoživitelek, jsme se setkali i s jejich dětmi, které jsou podporovány našimi dárci z Česka. Foto: Kateřina GužíkováPo setkání s maminkami a jejich dětmi, jsme navštívili jedno z místních center, kde se realizují kurzy. Jak můžete vidět na snímku, kurzy probíhají nejen ve školách, ale i na dalších místech, jako jsou kostely. Foto: Kateřina GužíkováV kostele v Thanga Thai se denně vystřídají až 4 skupiny žen, které se účastní krejčovského kurzu. Vzniklé komunity žen si i po absolvování kurzu dál vzájemně pomáhají. Například ty, které vlastní šicí stroj, ho půjčují ostatním na vyhotovení objednávek k ušití nebo opravě oblečení. Foto: Kateřina Gužíková

video: Vystoupení indických žen z krejčovského kurzu.

Coromandal, St. Sebastian Church – Vzdělávací centrum pro děti

V podvečer jsme se přesunuli do další vesnice v Coromandal v oblasti KGF, kde jsme navštívili vzdělávací centrum pro děti. Foto: Kateřina GužíkováVzdělávací centrum pro děti je jedním z doprovodných projektů, kde děti docházející do státních škol mají příležitost účastnit se doučovacích hodin a dalších workshopů zaměřených na rozvoj osobnosti. Foto: Kateřina GužíkováRodiče dětí docházejících do vzdělávacích center mají možnost se účastnit přednášek zaměřených například na prevenci nemocí a zdravý životní styl. Foto: Kateřina GužíkováSetkání lektorů s dětmi a rodiči probíhají v prostorách škol, kostelů a i na jiných místech. Foto: Kateřina Gužíková

KGF, St. Luke´s Telugu Church – Krejčovský kurz

V oblasti KGF jsme navštívili ještě další skupinu žen, které absolvují kurz krejčová. I zde jsme vyslechli, jak moc tento kurz místním ženám pomáhá a také jak náročný je život maminek samoživitelek v Indii. Velmi smutný až tragický osud například čeká indickou vdovu. Foto: Kateřina GužíkováStejně jako na jiných místech nám zde ženy vyprávěly své příběhy. Bylo pro nás velmi těžké slyšet, jaká příkoří zažívají právě vdovy i v dnešní době. Přestože tradice obřadu Satí (upalování vdov) byla již zakázána, stále krutě mění životy vdovám. Po úmrtí manžela se rodina zřekne vdovy a ty přicházejí o vše. Nemohou se ani znovu vdát a musí jít žebrotou. Foto: Kateřina GužíkováDíky krejčovskému kurzu ženy opět získávají sebedůvěru a možnost se postarat o sebe a své děti. Nebylo by to možné bez dobrých lidí, kteří se na projektu podílejí finančně, a těch, kdo do něj vkládají své odborné znalosti. Bez ochotných indických mistrů krejčích (vpravo v červené košili) by projekt nemohl existovat. Foto: Anna Maclová

video: Průběh výuky v krejčovském kurzu.


BANGALORE 6. 12. 2022, úterý

Whitefield, Our Lady of Lourdes Church – Krejčovský kurz

Další den jsme navštívili centrum u kostela Panny Marie Lurdské ve Whitefield. Místní farář P. Jayanathan nám povyprávěl o dění v centru, které se zaměřuje nejen na evangelizaci a duchovní odpočinek, ale i na vzdělávání místních obyvatel v oblasti informatiky. Foto: Kateřina GužíkováFarní areál ve Whitefiledu také poskytuje prostory pro realizaci různých setkání, které jsme i my využili k setkání s absolventkami krejčovského kurzu z blízkého okolí. Foto: Anna MaclováSetkali jsme se zde s velmi nadanými absolventkami kurzu. Některé nám ukázaly vlastní návrhy střihů nebo zmenšené ukázky oblečení. Foto: Pavlína NalevankováKaždou takovou skupinu účastnic kurzů tvoří ženy různého vyznání, což je velmi obohacující pro všechny zúčastněné. Ženy zde mají prostor si vzájemně pomáhat a vytvářet hezké vztahy napříč rozdílným vyznáním. Foto: Anna Maclová

Srinivasapura, Purnapalli – Vzdělávací centrum pro děti

Další zastávka byla ve velmi vzdálené a zapadlé vesnici Purnapalli. Cestou jsme viděli krásnou přírodu, ale hlavně obrovské lány pastvin a ručně obdělávaných polí. Foto: Kateřina GužíkováKdyž jsme dorazili do cíle, tedy do místní školy, děti nás s velkou zvědavostí a nadšením přišly přivítat. Foto: Kateřina GužíkováPo prvních nesmělých rozhovorech nám děti předvedly, jak dobře hrají hru Kabadi. A následně nám ukázaly školu, kterou tvoří pouze čtyři třídy. A před pár lety byly vedle školy postaveny i toalety. Foto: Kateřina GužíkováV této státní škole jsou opravdu velmi skromně vybavené třídy. Zcela chybí elektronické vybavení a pouze v jedné třídě byly pro starší žáky lavice. Foto: Kateřina GužíkováStátní školu v Purnapalli jsme navštívili proto, abychom se podívali, jak místním dětem pomáhají aktivity našich vzdělávacích center, které mají za úkol pomoci školákům porozumět učivu, poradit při domácích úkolech a rozvíjet jejich dovednosti. Foto: Kateřina Gužíková

Srinivasapura, Doddaneranahalli – Vzdělávací centrum pro děti

Tohoto dne jsme navštívili ještě další státní školu v nedaleké vesnici Doddaneranahalli, kde jsme se setkali s dalšími dětmi, které využívají možnost doučování a účastní se aktivit našich vzdělávacích center. Foto: Kateřina GužíkováDěti nám na uvítanou předvedly tradiční zpívané indické báje a legendy, ale i hry podobné české verzi „Otevírá se brána“. Jelikož ani v této škole nebyly k dispozici technické vymoženosti, děti si k tanci samy zpívaly a tleskaly do rytmu. Foto: Kateřina GužíkováNaše návštěva ve vesnici byla velkou událostí a tak někteří vesničané nahlíželi do školního areálu přes zeď nebo pak přímo do třídy, kde jsme se sešli s dětmi. Tady jsme také zjistili, že zamřížovaná okna jsou jakousi ochranou proti opicím, které se v okolí volně potulují. Foto: Kateřina GužíkováNa tuto celodenní cestu se s námi vydala i naše indická kamarádka z Maisúru (na snímku vpravo v pozadí). Po návštěvě tohoto místa se nám svěřila, že samozřejmě ví o tom, jak lidé žijí na vesnici, ale že nikdy ve svém životě nebyla na takovém místě a že ji velmi zasáhlo to, co viděla. Foto: Kateřina Gužíková

video: Cesta do vesnice Doddaneranahalli.
video: Vystoupení dětí z Doddaneranahalli.


BANGALORE 7. 12. 2022, středa

Chikka Kamanahalli, St. Francis Xavier Church Primary School 

Dnes jsme navštívili školu St. Francis Xavier v Chikka Kamanahalli. A první naše kroky mířily do ředitelny, kde jsme se dozvěděli více o náplni ředitele a vedení místní křesťanské školy. Foto: Kateřina GužíkováPak přišla chvíle, kdy jsme mohli vidět vystoupení všech podporovaných dětí na této škole. Foto: Anna MaclováBěhem procházení školy jsme nahlédli do 1. třídy, kde nám cca 60 dětí zazpívalo jejich nejoblíbenější písničku. Když se celá třída rozezpívala a rozpohybovala, byl to pravdu rachot. :) Foto: Kateřina GužíkováŠkoláci se mohou stravovat ve „školní jídelně“, což je prostranství před školou, kde probíhá i výdej jídla. Foto: Kateřina GužíkováJeště než se začalo vydávat jídlo, popovídali jsme si s podporovanými dětmi a opět udělali několik fotek pro jejich dárce. Foto: Kateřina GužíkováBěhem setkání s podporovanými dětmi probíhala na škole zdravotní prohlídka. Foto: Anna MaclováBěhem návštěvy této školy měla kolegyně Pavlína příležitost setkat se s dívenkou Sinchanou, kterou podporuje manželova maminka. Foto: Kateřina Gužíková

video: Zpěv indických prvňáčků.

Chikka Kamanahalli, Prem Sadan Convent 

Ředitel ze školy St. Francis Xavier nás doprovodil do mateřské školky, kterou zřizuje konvent Sadan, ve kterém jsou tři řeholní sestry. Foto: Anna MaclováDo této školky chodí převážně děti maminek samoživitelek. Foto: Kateřina GužíkováUž ve školce se děti učí číst a psát. Foto: Kateřina GužíkováHned vedle školky mají dětí prostor na hraní, kde je kolotoč, skluzavka a prolézačky. Foto: Kateřina GužíkováV další části areálu je zahrada, kde sestry pěstují květiny, zeleninu a ovoce. Celý komplex obklopuje vysoká zeď, která zajišťuje bezpečí dětem před únosem. Foto: Kateřina Gužíková

Chikka Kamanahalli, St. Joseph Nivas - Centrum pro handicapované 

Dále jsme s ředitelem školy ze St. Joseph Xavier navštívili speciální školu St. Joseph Nivas. Hned při příchodu do sálu, kde odpočívaly děti, se všechny seběhly aby nás přivítaly. Foto: Kateřina GužíkováDěti jako prvního uvítaly v objetí právě ředitele školy, který nás doprovázel. Jednou týdně sem chodí sloužit mši sv. a po ní vždy věnuje chvíli času dětem. I v týdnu sem za nimi chodí, aby je pozdravil a popovídal si s nimi. Foto: Kateřina GužíkováSetkali jsme se tady také s dívkou (na snímku uprostřed), kterou máme v projektu Adopce na dálku a dlouhodobě hradíme její vzdělávání z jednorázových darů. Foto: Kateřina GužíkováNakonec jsme se společně vyfotili s dětmi a šli si prohlédnout další části této speciální školy. Foto: Kateřina GužíkováCelá škola je bezbariérová, nejen u vstupu je nájezd, ale i chodby jsou mnohem prostornější než na jiných školách. Dokonce zde mají prostory s rehabilitačními pomůckami. Foto: Kateřina Gužíková

Bangalore, Bannerghatta Biological Park

Během volného času na sklonku dne jsme měli příležitost navštívit národní biologický park. Mohli jsme si tak krátce prohlédnout i část místní fauny. Foto: Kateřina GužíkováJednotlivá zvířata byla umístěná v zamřížovaných segmentech parku, kterými jsme projížděli. Například na takového tygra je stále možné narazit ve volné přírodě v indickém státě Karnátaka. Foto: Anna MaclováNavštívili jsme také motýlí pavilon, kde jsme v květinách a keřích hledali různé druhy motýlů. Ale ani jeden z těch, co jsme našli, se nepodobal těm našim. :-) Foto: Anna Maclová


BANGALORE 8. 12. 2022, čtvrtek

Bangalore, St. J. G. Margaret Primary and High School English Medium 

Poslední školou, kterou jsme v Indii navštívili, byla St. J. G. Margaret v Bangalore. Foto: Kateřina GužíkováTady jsme se setkali s 16 letým Antonym Jayarajem. Během jeho podpory vznikla až kuriózní situace, kdy během velkých prázdnin hodně povyrostl. A to tak, že přerostl dokonce vlastní rodiče a museli jsme ověřit, že opravdu se jedná o stejného chlapce. Foto: Kateřina GužíkováJsme rádi, že jsme měli příležitost si popovídat nejen s podporovanými dětmi, ale i s většinou rodičů, kteří přišli na setkání. Foto: Kateřina GužíkováDěvčata i chlapci nám krátce povyprávěli o sobě a o svých rodičích, ke kterým chovají velkou úctu a lásku. Mnohokrát jsme slyšeli, jak moc jsou pro ně rodiče důležití a co pro ně znamenají. Foto: Kateřina Gužíková

video: Rozhovor s Ashaya S.

Bangalore, St. Mary´s centre

Poslední den, pár hodin před odletem zpět do ČR, jsme navštívili Mariánské centrum, které je uprostřed muslimské enklávy a velkého trhu. Foto: Kateřina GužíkováToto křesťanské poutní místo tvoří bazilika Panny Marie a několik kapliček, které jsou zasvěcené několika svatým. Bazilika je nejstarším kostelem v Bangalore a je prvním kostelem ve státě Karnátaka, který byl povýšen na menší baziliku. Místo je známé díky mariánské slavnosti, která se každoročně koná v září. Foto: Kateřina GužíkováV jedné z kapliček je socha Panny Marie s dítětem. Tato socha jako jediná nebyla zničena během útoků na kostel. Vandalové byli při pokusu o stržení sochy oslepeni světlem. Tím se pozdrželo vypálení kostela, kterému následně zabránila policie. Od té doby se lidé různého vyznání účastní místních mariánských slavností a modlí se u této sochy Panny Marie za narození zdravého dítěte, nebo manželé, kteří dlouho nemohou počít první dítě. Foto: Kateřina GužíkováJeště zmíníme kapličku, která je zasvěcena Dítěti Ježíši, jehož uctívání se začalo šířit na základě zázraků, které jsou spojovány se soškou Pražského Jezulátka. Tady jsme zakončili naši výpravu do Indie. Poděkovali jsme za úspěšnou cestu, za dárce a za všechny, které jsme v těchto dnech potkali. Pamatovali jsme také v modlitbě na naše rodiny a blízké, které jsme na cestách měli stále ve svých srdcích. Foto: Kateřina Gužíková