5. června 2026 Z projektu

Pohled do života dětí, pro které roste nová škola

Karadi je vesnice v indickém regionu Belgaum, kde Diecézní charita Hradec Králové pomáhá budovat novou školu. Zblízka toto místo poznali koordinátorka projektu Adopce na dálku® Klára Kopecká a kněz Jenda Pitřinec. Jejich zkušenost přináší jedinečný vhled do každodenní reality místních dětí i celé komunity.

Dostat se do Karadi nebylo snadné. Přestože je vesnice z města Belgaum vzdálená jen asi 210 kilometrů, cesta zabrala více než čtyři hodiny. Poslední úsek vedl po úzké, místy rozbité silnici, kde se bylo nutné vyhýbat naloženým návěsům s cukrovou třtinou. Těsně před cílem navíc cesta končila – kvůli rozestavěnému mostu bylo nutné improvizovat a vydat se mimo silnici. „Už jen cesta napověděla, že jsme opravdu na samém okraji diecéze,“ popisuje Klára Kopecká.

Život bez příkras

Návštěva začala slavnostně – položení základního kamene nové základní školy bylo významnou událostí pro celou komunitu. Děti, skauti i místní věřící vytvořili průvod s bubny a velkou radostí doprovodili hosty na místo budoucí stavby. Do základního kamene byla symbolicky vložena krabička s mincemi a vzkazem pro budoucí generace.

Netrvalo ale dlouho a slavnostní atmosféru vystřídal běžný život vesnice. Po odjezdu oficiální delegace vedené místním biskupem se vše zklidnilo. „Najednou to bylo mnohem přirozenější. Pan farář sundal kleriku a šel si hrát s dětmi,“ vzpomíná Jenda Pitřinec. I drobnosti vypovídaly o místních podmínkách – například večer už nebyly k dispozici příbory, a tak bylo potřeba jíst rukama.

Přestože je Karadi na indické poměry malá vesnice s pouhými dvěma křesťanskými rodinami, setkali se hosté s velkou otevřeností. Měli možnost navštívit hinduistické chrámy i rodinný dům starý více než 400 let. Velkou inspirací bylo i to, že se zde lidé různých vyznání – hinduisté, muslimové i křesťané – společně účastní různých náboženských obřadů.

Internát jako domov i škola

Součástí místní farnosti je internát, kde žijí děti, které do školy docházejí. Klárka a Jenda měli možnost nahlédnout do všech jeho částí i strávit čas přímo s dětmi. Dívky žijí velmi skromně – spí společně na matracích v jedné místnosti, které si každý den ukládají, aby uvolnily prostor pro další aktivity. Umývárky jsou jednoduché betonové kóje bez komfortu, na který jsme zvyklí.

Děti tráví na internátu většinu roku a domů jezdí jen na prázdniny nebo v případě nemoci. Jedním z důvodů je i to, že jejich rodiče často migrují za prací a nemají stálé bydliště. Internát navíc přes den slouží i jako školka pro více než 90 dětí. Přesun tříd z těchto provizorních prostor umožní nová školní budova.

Jedním z největších problémů, které místní řeší, je hygiena. Jak vysvětluje místní farář, děti si základní hygienické návyky často teprve osvojují. „Některé věci, které jsou pro nás samozřejmé – jako čištění zubů nebo úklid toalety – se tu děti musí teprve učit,“ přibližuje Jenda. Ne všude jsou totiž k dispozici odpovídající hygienická zařízení, což se promítá do každodenního života celé komunity.

Ranní shromáždění

Velkou výzvou byla komunikace – většina dětí mluví pouze místním jazykem a angličtinu ovládá jen několik z nich. Přesto si oba návštěvníci k dětem našli cestu. „Bylo to spíš dorozumívání beze slov – zpívali jsme, tancovali, ukazovali si věci. Bylo to velmi spontánní,“ říká Klárka. Pomáhala jim místní řeholní sestra, která tlumočila základní informace.

Součástí návštěvy bylo i ranní shromáždění ve škole sv. Josefa. Každodenní program zahrnuje nejen výuku, ale i čtení zpráv, znalostní kvízy a zpěv státní hymny. Silný důraz je kladen na národní identitu – děti recitují slib věrnosti své zemi a hymnu zpívají dokonce dvakrát denně.

Zajímavým momentem byly také návštěvy tříd, kde hosté představili české písničky. Děti se s nadšením zapojily a společný program se stal jedním z nejhezčích momentů setkání.

Pomoc má smysl

Pobyt v Karadi byl pro oba návštěvníky hluboce obohacující. Možnost strávit čas mimo oficiální program, bez kamer a připravených scénářů, odhalila skutečný život místních dětí. „Vidět realitu tak, jak opravdu je, bylo nesmírně cenné. A zároveň je jasné, že právě tady má naše pomoc velký smysl,“ uzavírá Klára Kopecká.

Cílem projektu je vybudovat základní školu v odlehlém venkovském regionu, který se potýká s vysokou mírou negramotnosti (zejména žen). Celkový rozpočet je přibližně 12,5 milionu Kč. Škola by měla být vybudována do konce roku 2027. Rychlost stavby bude záviset mimo jiné na dostupnosti finančních prostředků.

Stavba školy v Karadi byla opakovaně podpořena z prostředků Tříkrálové sbírky i dárci hradecké Diecézní charity. Děkujeme za vaši podporu. Díky vám vyroste v Karadi škola, která otevře dětem cestu k lepší budoucnosti.

Finanční dary můžete posílat na konto: