11. května 2018
Z projektu
V letošním roce navštívili manželé Koldovi indickou oblast Belgaum, kde se setkali s dívkou, kterou podporují prostřednictvím projektu Adopce na dálku®. S potěšením přinášíme všem našim příznivcům a dárcům povídání, které je plné krásných vzpomínek na setkání v Indii.
V březnu letošního roku jsme se šťastně vrátili z daleké Indie, kde jsme měli krásnou dovolenou plnou zážitků a navíc obohacenou návštěvou adoptivní dcery.
S obrovským očekáváním jsme jeli 12. března navštívit naši adoptivní holčičku Alinku. Najít v tom velikém množství lidí právě tu pravou dívenku se podařilo především díky kanceláři projektu Adopce na dálku® Diecézní katolické charity Hradec Králové. A jejich kolegové v Indii? Byli k nám velice milí a přívětiví.
Hned ve vchodu na biskupství nás uvítalo celé představenstvo v čele s panem biskupem Peterem Machadem a panem Alwinem. Nechyběly ani dvě obrovské kytice, pozvání na snídani a po krátkém odpočinku jsme v doprovodu paní Marian Thomas odjeli do školy, kam chodí naše Alinka.
Ani zde nechybělo vřelé přijetí ze strany vedení školy. Navštívili jsme i třídy, kde se právě nekonaly zkoušky, a zde se nám všechny děti předvedly, co umí za básničku či písničku. Však jsme i jim přivezli plno dárků, k nimž přispěly i naše kolegyně z dovolené v Agondě. Usměvavý a milý pan ředitel P. Carson Dourado nám slíbil, že všechny děti podělí. Stačili jsme i posvačit a prohlédnout si areál školy, a především jejich chloubu, botanickou zahradu. Byli jsme překvapeni informací, že Alinka je jedna z pouze pěti dětí, které jsou podporovány ve zdejší škole, a navíc všechny jen z České republiky. A když bylo po zkoušce, tak jsme se konečně setkali i s naší Alinkou.
Spolu s paní učitelkou a sestrou Marian Thomas jsme odjeli na návštěvu rodiny, kde vyrůstá a žije Alinka se sestrou Angel, maminkou a tatínkem, babičkou a dědečkem, s tetami a strýci. Dvanáct lidí ve třech místnostech. Avšak v čistém domečku plném pohody a radosti i z našeho příjezdu.
Zůstává nám v paměti stálý úsměv Alinčiny maminky. Všechny dárečky jsme předali a po čaji s občerstvením a letmé prohlídce domu a rozhovoru se všemi zúčastněnými jsme se s písničkou „Valčík na rozloučenou“, kterou zahrál manžel na foukací harmoniku, srdečně rozloučili.
Na biskupství jsme ještě měli oběd s panem biskupem Machadem a jeho spolupracovníky. Na srdečné rozloučení také nikdy nezapomeneme.
Pak už jen čtyři a půl hodiny jízdy taxíkem zpět do Agondy. Kdo zná zdejší dopravní situaci, tak si dovede představit, jaké jsou to nervy. My jsme však odjížděli šťastni, že jsme se mohli setkat s Alinkou, kterou budeme i nadále podporovat, a hlavou nám neustále běžel místo troubení z ulice film o krásném a milém přijetí se všemi přáteli, s nimiž jsme se ten den potkali.
Máme krásné vzpomínky na Indii a děkujeme za možnost setkat se s naší adoptivní dcerou.
MUDr. Zdenka Koldová, Vyškov
