22. srpna 2018
Příběhy
„Už od dětství jsem snila o tom, že budu doktorkou, ..."
Ahoj všichni,
jmenuji se Mary Alisha, jsem dcera Swami a Christiny. Jsme čtyři v naší rodině, můj otec, matka, bratr a já. Můj otec pracuje jako nádeník a má matka je učitelkou na základní škole.
Mívali jsme doma hodně problémů, jako když táta nemohl mně a bratrovi umožnit chodit do školy. Proč? Protože můj otec měl zdravotní potíže s vysokým tlakem. Má matka onemocněla cukrovkou a můj bratr má astma. Takže většina z vydělaných peněz šla na jejich léčbu. Bylo tedy velmi obtížné dostat se na školu s výukou v angličtině.
Ale, když jsem byla v 5. třídě, konal se tábor projektu Asha, který pořádá církev. Ti se rozhodli mě podpořit a umožnili mi dál se vzdělávat. Takže jsem mohla pokračovat ve studiu na anglické škole sv. Marie. Každý rok byl pořádán tábor projektu Asha, kde nás učili disciplíně, dobrým morálním hodnotám, organizačním dovednostem a vždy nás motivovali k účasti ve všech soutěžích… jako tanečních, divadelních, pěveckých a dalších. Naše školní poplatky byly každý rok včas uhrazeny. Vždy nám pomohli zajistit knihy, psací potřeby a všechno ostatní.
Od 5. do 10. třídy jsem chodila do školy sv. Marie a pak jsem nastoupila na dívčí univerzitu Siddaganga, kde jsem studovala dva roky předuniverzitní kurz. Už od dětství jsem snila o tom, že budu doktorkou, tak jsem šla na lékařský předuniverzitní kurz. Tehdy během 1. roku studia jsem se účastnila soutěže ve střelbě. Dostala jsem se až k reprezentaci státu Karnataka a v soutěži na národní úrovni jsem získala zlatou medaili. V druhém ročníku jsem se věnovala pouze učení. Díky dobrému hodnocení ze vstupní zkoušky jsem se dostala na medicínu.
Rodiče mi umožnili toto studium tím, že si vzali půjčku v bance a já úspěšně absolvovala studium medicíny. Chtěla jsem pokračovat dál v postgraduálním studiu chirurgie, ale musela jsem na přípravný kurz, na který moji rodiče už neměli peníze. A proč jsem chtěla absolvovat tento kurz? Univerzity totiž mají jen 5 tisíc postgraduálních míst pro 200 tisíc studentů medicíny. Takže je zde obrovská konkurence a já se chtěla dobře připravit, abych udělala přijímačky. A protože moji rodiče neměli tolik peněz na přípravné kurzy, znovu jsem oslovila Asha program, který mi pomohl v dalším studiu.
Jsem velmi vděčná za dárce z Asha Charitable Trust (název programu Adopce na dálku® v Indii), protože mi pomáhali všechny tyto roky a rozhodli se pomoci i dál.
A jako oni mi pomohli stát se tím, kým jsem dnes, tak jednou, až začnu vydělávat, také budu pomáhat chudým dětem, které jsou v nouzi.
Děkuji.
Mary Alisha A.
/Bangalore - Karnátaka, 2018/
