11. února 2026
Příběhy
Archana a Arpitha jsou sestřenice z oblasti Bangalore, konkrétně z venkovského okresu Chickkaballapur. Obě patří mezi absolventky projektu Adopce na dálku, který Diecézní charita Hradec Králové realizuje ve spolupráci s indickou partnerskou organizací ASHA Charitable Trust. Obě jsou vděčné dárcům, kteří podpořili jejich vzdělávání.
Archanu a Arpithu od sebe dělí osmiletý věkový rozdíl. Přesto vyrůstaly ve stejném prostředí, chodily do stejné školy a sdílely podobné životní podmínky. Obě pocházejí z rodin s velmi nízkým příjmem, kde vzdělání dětí představovalo pro rodiče obrovskou finanční zátěž.
Boj o přežití
Arpithin otec pracoval ve mlýně za nízký nádenický plat a dlouhou dobu byl jediným živitelem rodiny. Školné činilo 15–20 tisíc rupií ročně, což byl pro rodinu vysoký výdaj. „Když jsem se připojila k ASHA Trust, bylo to pro tátu o něco snazší zvládat naše studium i domácnost,“ vzpomíná Arpitha s vděčností.
Také Archana zažila období, kdy rodina bojovala o základní potřeby. Její otec byl státním zaměstnancem, ale s platem srovnatelným s nádeníkem. Kromě péče o tři děti se musel starat i o nemocné rodiče. „V letech 2005–2006 měl táta plat asi 2000 rupií. Bylo velmi těžké přežít,“ popisuje Archana dobu, kdy do jejich života vstoupila organizace ASHA.
Vzdělání jako klíč ke změně
Díky podpoře dárců z programu Adopce na dálku mohly obě dívky pokračovat ve studiu bez neustálého strachu, zda bude zaplaceno školné. „Nemuseli jsme prosit učitele o odklad plateb. Když začala škola, peníze už byly na účtu,“ říká Archana.
Arpitha vystudovala magisterský obor počítačové aplikace na Jain University. Dnes je vdaná, má jedno dítě a plánuje se brzy vrátit do zaměstnání. Její mladší sestra pracuje v technologickém parku v Bangalore – i to je nepřímý dopad vzdělání, které se v rodině stalo reálnou hodnotou.
Archana dokončila magisterské studium žurnalistiky a komunikace, složila národní i státní kvalifikační zkoušky a v současnosti působí jako odborná asistentka na vysoké škole v Maisuru. Zároveň je řeholní sestrou a její životní volba byla silně ovlivněna zkušeností s chudobou i solidaritou, kterou zažila díky ASHA Trust.
Vděčnost přetrvává
Obě ženy zdůrazňují, že pomoc nebyla jen finanční. „Nejde o peníze, ale o to, jak jste se o nás starali. I když vás osobně neznáme, existuje mezi námi pouto,“ říká Archana. „Jsme děti Ashy. Žádné hranice nás nemohou rozdělit.“
Arpitha dodává: „Nikdy jsme vás neviděli, ale máte místo v našem srdci. Denně se za vás modlíme. Byli jste pro mě oporou jako páteř.“
Dnes jsou obě samostatné, vzdělané a schopné pomáhat druhým. Přesto nezapomínají na ty, kteří jim stáli po boku v době největší nouze. „Když jsme bojovali i o každých deset nebo dvacet rupií, vy jste při nás stáli,“ říká Archana a obrací se přímo k dárcům. „Ve svých životech pro nás představujete Kristovu lásku.“
Příběh Archany a Arpithy je silným svědectvím o smyslu projektu Adopce na dálku. Ukazuje, že dobře zacílená podpora dokáže prolomit kruh chudoby a dát mladým lidem šanci na důstojný život.
