9. února 2024
Příběhy
„Ráda čtu knížky od své dárkyně."
Koordinátorka projektu: Ahoj, jak se jmenuješ?
Janani: Jmenuji se Janani Preethi.
Koordinátorka projektu: Ráda tě poznávám. Mohla bys mi o sobě něco říct?
Janani: Studuji ve druhém ročníku bakalářského oboru vedení obchodu. Chcete znát moje koníčky?
Koordinátorka projektu: Ano, samozřejmě.
Janani: Mezi mé koníčky patří tanec, zbožňuji tancování. Taky ráda zpívám a čtu knížky. Moje dárkyně mi poslala knížky, za což jsem moc ráda. Kdykoliv jsem ji požádala o knížku, tak mi nějakou poslala. Mám od ní dvě, nebo tři knížky.
Koordinátorka projektu: To je moc hezké. Jaké knížky se ti líbí?
Janani: Mám ráda strašidelné knížky s děsivými příběhy a kvalitní thrillery. A filmy o Harrym Potterovi.
Koordinátorka projektu: Vážně? Já taky. Mám i knížky. Takže to jsou tvé záliby. Pamatuješ si, odkdy jsi v dárcovském programu?
Janani: Myslím, že to bylo ve 4. třídě. (Ve skutečnosti to bylo již v 2. třídě.)
Koordinátorka projektu: Jaký jsi z toho měla pocit?
Janani: Moc si to nepamatuju. Rodiče mi prostě jednoho dne řekli, že budu v dárcovském programu a já musela jet na tábor. Tak jsem jela. Strávila jsem tam 3 dny a na konci jsem si říkala: „Aha, takže mě teď budou ve studiích podporovat dárci.“ A měla jsem radost. V tom věku jsem úplně nechápala proč, ale teď, když jsem starší, jsem za tuto pomoc nesmírně vděčná.
Koordinátorka projektu: Chtěla bys své dárkyni něco říct?
Janani: Určitě.
Vzkaz dárkyni od Janani: Zdravím Vás, nevím jestli jste mě někdy viděla. Každopádně já Vás ano, na fotkách. Moc Vám děkuji za podporu. Za Vaši pomoc. Když o Vás mluvím, začnu být naměkko. Protože jste moje dárkyně, takže... Děkuji Vám. Budete v mých modlitbách. A prostě se mi chce říkat „Děkuji“ donekonečna. Moc děkuji."
