16. října 2024 Příběhy

Jennifer se drží moudrých rad své maminky

„Maminka mi říkávala, abych se plně věnovala studiím. Protože když dokončím studia, bude můj život o poznání jednodušší. Taky mě varovala, abych neskončila jako oni, protože na mě závisí i budoucnost jiných.“

Koordinátorka projektu: Ahoj, jak se jmenuješ?

Jennifer: Jmenuji se Jennifer.

Koordinátorka projektu: Ráda tě poznávám. Já jsem Pavlína. Mohla bys mi říct něco o sobě?

Jennifer: Studuji magisterský obor „Angličtina“. Dokončila jsem bakalářská studia a chci se stát úřednicí IAS. Připravuji se sama, bez cizí pomoci. Jsem vděčná své dárkyni za všechny její dary. Jen díky ni mohu pokračovat ve studiích.

U nás pracuje jen táta, maminka je hospodyně. Právě díky její podpoře, podpoře Ashy (partnerská organizace našeho projektu Adopce na dálku) a dárců pokračuji dál. Navíc studuje i můj mladší sourozenec. Takže to maminka nemá vůbec jednoduché. Právě maminka mi říkávala, abych se plně věnovala studiím. Protože když dokončím studia, bude můj život o poznání jednodušší. Taky mě varovala, abych neskončila jako oni, protože na mě závisí i budoucnost jiných. Jednoduše řečeno, chci být IAS úřednicí a být jako Vy. Chci lidem pomáhat. Takže i proto dělám zkoušky v angličtině. Abych mohla získat doktorát a pomáhat dětem. 

Koordinátorka projektu: Moc hezké. Co děláš ve svém volném čase? 

Jennifer:  Krom neděle bezplatně doučuji 1,5 hodiny denně 28 dětí. Je to pro žáky od 1. do 12. třídy. Většinou opakujeme látku ze školy. A každou neděli je učím na klávesy. Taky zpívám ve sboru. A kdykoliv nás kněz poprosí, tak sem přijdu pomáhat dětem. Myslím, že to dělám už asi 3 nebo 4 roky, nějak tak.

Koordinátorka projektu: To je moc hezké. 

Koordinátorka projektu: Pamatuješ si, kdy tě zařadili do dárcovského programu Ashy?

Jennifer: Hned v 1. třídě.

Koordinátorka projektu: Takže hned od začátku... Chtěla bys něco říct své dárkyni?

Jennifer: