8. prosince 2014
Příběhy
"Můj dárce mi pomohl, a tak i já chci udělat něco pro druhé."
Jmenuji se Jennis Renita, je mi 18 let a pocházím z vesničky Harobele ve venkovské oblasti Bangalore. V současné době studuji na Dharwadské univerzitě zemědělství.
Doma je nás šest. V dětství jsem bývala bystrá, bezstarostná a šťastná copatá holka. Bydleli jsme s rodiči v obyčejném domku s doškovou střechou, postaveném z bláta a cihel. Do školy to bylo pěkně daleko, přesto jsme se sourozenci chtěli studovat, abychom se pak v životě měli líp. Často jsme měli finanční problémy, protože můj otec byl chudý rolník. Celá rodina byla závislá na tom, kolik táta vydělá na živobytí i na naše vzdělání.
Tenkrát se rodiče rozhodli, že mě pošlou studovat na internátní školu. Ve druhém ročníku jsem byla přijata do internátu Panny Marie. Ve škole mi to šlo, měla jsem velmi dobré známky a patřila jsem mezi nejlepší žáky ve třídě. V budoucnu jsem chtěla být státním úředníkem, abych mohla do naší společnosti přinést potřebné změny. V páté třídě jsem byla zařazena do dětského vzdělávacího programu ASHA (pozn.: ASHA je název projektu Adopce na dálku® v indické arcidiecézi Bangalore). Sestry v internátní škole tak rozhodly na základě prošetření situace naší rodiny a mých studijních výsledků. Po zapojení do vzdělávacího programu a získání finanční podpory jsem mohla chodit do školy s výukou angličtiny. Předtím jsem se učila jen v našem místním jazyce kannada. V internátě jsem pobývala od druhé do dvanácté třídy a školu jsem absolvovala s vyznamenáním. Po závěrečných zkouškách jsem nastoupila na Dharwadskou zemědělskou univerzitu, kde studuji obor venkovské zemědělství. Mým cílem je stát se úředníkem v oblasti výživy.
Dětský vzdělávací projekt mi dal především spoustu sebedůvěry pokračovat ve studiu a poskytl mi vše potřebné – učebnice, uniformu a školné. Koordinátoři projektu pro nás uspořádali také řadu letních táborů, kde nás nadchli i pro mimoškolní volnočasové aktivity a motivovali k lepšímu způsobu života. Na vánočních setkáních jsme všichni dostali dárky. Rozmanité programy, které nabízí dětský vzdělávací projekt, mi změnily život. Zlepšily se i životní podmínky naší rodiny. Moje starší sestra nezávisle pracuje. Já mohu v klidu pokračovat ve studiu s pomocí dětského vzdělávacího programu. Jinak bych vůbec neměla šanci dosáhnout vyšší vzdělání.
Jsem velmi vděčná svému milovanému dárci, který projevil soucit s mou situací. „Můj dárce mi pomohl, dal mi vše, a tak i já chci udělat něco pro druhé,“ to je teď moje motto. Jsem hrdá na to, že jsem dítě podporované v projektu ASHA. Za veškeré své úspěchy vděčím svému dárci, týmu Diecézní charity Hradec Králové v České republice, Most. Rev. Dr. Bernardu Morasovi, prezidentovi programu ASHA, jeho řediteli a zaměstnancům. Všichni si zaslouží mou poklonu a vřelé díky. Ať vám všem Bůh žehná. Děkuji vám!
Jennis Renita
/Bangalore – Karnátaka, 2014/
