15. dubna 2026
Příběhy
Příjemné překvapení čekalo na správce farnosti Letohrad P. Karla Dvořáka v indické vesnici Vaitakwadi. Setkal se tam s Alphonsou a Sendroyem, dvěma školáky zapojenými do projektu Adopce na dálku®, jejichž vzdělávání letohradská farnost dlouhodobě podporuje.
„Bylo to pro mě nečekané setkání, už jsem ani nedoufal, že se podaří,“ připustil otec Karel. Farnost Letohrad podporuje deset dětí z různých oblastí indického státu Karnátaka. Přes veškerou snahu indických koordinátorů se nemohl během svého pobytu setkat úplně se všemi. O to víc otce Karla potěšilo, že v poslední navštívené vesnici zastihl hned dva podporované školáky.
Skutečné propojení
Brzy vyšlo najevo, že Alphonsa a Sendroy jsou bratranec a sestřenice. Radost ze setkání umocnilo i duchovní propojení. „Sendroy se připravuje na svátost biřmování a Alphonsa ji už přijala. I u nás ve farnosti se na biřmování připravujeme, takže nás to hned sblížilo,“ doplňuje P. Dvořák.
Letohradský farář oběma dětem předal dopisy a drobné dárky od svých farníků. Dopisy jim napsaly středoškolské studentky Anežka a Vanessa. „U nás je krásný zvyk, že dopisy dětem píší právě středoškoláci. Je vidět, že Adopce na dálku® u nás opravdu žije a není jen formalitou,“ pronesl otec Karel s vděčností v hlase.
To, že má vzájemná korespondence smysl, potvrdily i samotné děti. Pamatovaly si, kdo jim psal minule, a z dopisů měly velkou radost.
Příběhy Alphonsy a Sendroye
Alphonsa byla v té době v 10. třídě. Pochází z chudé rodiny – otec i babička pracují na poli, maminka dochází za denní mzdu do továrny na zpracování kešu ořechů. Na dívku měla poměrně neobvyklý sen – chtěla by se stát důstojnicí indické armády.
„Když jsem byla v šesté třídě, neměli jsme prostředky na to, abych se mohla vzdělávat v angličtině,“ líčila Alphonsa. Díky podpoře projektu Adopce na dálku® dnes může studovat a rozvíjet své schopnosti. Je také nadanou sportovkyní – věnuje se tradiční indické hře kabaddi, ve které soutěží dokonce na státní i národní úrovni.
Její bratranec Sendroy navštěvoval 9. třídu. Jeho otec se živí opravou aut, maminka rovněž pracuje v továrně na zpracování kešu ořechů. Sendroyovým velkým snem je stát se policistou. Ve volném čase si nejraději zahraje fotbal, ať už při školních zápasech nebo během sportovních dnů.
Oba školáci při setkání vyjádřili velkou vděčnost svým dárcům. „Opravdu děkuji za své vzdělání i za podporu mé rodiny,“ zaznělo z úst Alphonsy.
Požehnání a rozloučení
Setkání zakončil otec Karel krátkým požehnáním. „Na přímluvu vašich patronů ať vám Bůh žehná a ochraňuje vás po celý život,“ rozloučil se farář s oběma školáky.
Kromě setkání s právě podporovanými dětmi stihl P. Karel Dvořák v Indii navštívit i dva absolventy projektu. Jedna z nich se stala učitelkou a maminkou malého dítěte. Druhým byl mladý muž, který vyrábí součástky do ponorek.
