12. července 2023
Příběhy
„Určitě budu jednoho dne také někomu pomáhat. Takový je můj plán. Takže Vaše pomoc rozhodně nepřijde vniveč. Budu v životě nápomocná, stejně jako Vy."
Koordinátoka projektu: Ahoj, jak se jmenuješ?
Salath: Ahoj, jmenuji se Salath.
Koordinátoka projektu: Ráda tě poznávám.
Salath: Já tebe taky.
Koordinátoka projektu: Mohla bys mi říct něco málo o sobě?
Salath: Jmenuji se Salath a jsem z Indie. Bydlím v Karnatace, ve městě Bangalore. Takže tak... a nedávno jsem dokončila svá magisterská studia v oblasti počítačových aplikací. Taky jsem právě získala novou práci. Nyní pracuji ve společnosti HP jako technická inženýrka. A naprosto zbožňuji pejsky a kočičky. Takže ve volném čase jsem spíš na mazlíčky.
Koordinátoka projektu: Aha, hezké. Takže co se týče tvoji práce, jsi s ní spokojená? Jsi spokojená se svým novým zaměstnáním?
Salath: Ano, jsem moc spokojená, protože mě ani nenapadlo, že by moje první práce byla pro někoho jako HP. Takže to byla rozhodně jedna z nejlepších věcí, které mi Bůh dal. Jsem se svou prací velmi spokojená. Vedu si tam moc dobře, takže si nemám na co stěžovat.
Koordinátoka projektu: To je dobře. A co se tvých studií týče... měla jsi během nich nějaké obtíže?
Salath: Ano, měla. Řešila jsem spoustu obtížných záležitostí. Když jsem byla malá, tak jsem žádné problémy nevnímala, jelikož se naši o všechno postarali. S dospíváním jsem si pomalu začala všímat bolesti, kterou si procházeli. Hlavně co se peněz týkalo. Celkově byla naše finanční situace velmi špatná. Aby člověk mohl získat vzdělání, zejména kvalitní vzdělání, musí mít dobré finanční zázemí. A právě s penězi naši nejvíc zápasili. Takže mi v tomto ohledu asi nejvíc pomohla organizace Asha. Hodiny výuky, zprostředkované Ashou, mi nesmírně pomohly. Naučila jsem se tam tolik věcí. Asha mi pomáhala už od 4. třídy. S Ashou jsme společně ušly velký kus cesty a jsem za její podporu velmi vděčná. A samozřejmě jsem vděčná i všem svým dárcům.
Koordinátoka projektu: Moc pěkné. Je něco, co bys chtěla svým dárcům sdělit?
Salath: Především Vás mám velmi ráda. Děkuji, celou tu dobu jsem Vás považovala za vlastní rodiče. Když se mě někdo zeptal: „To jsou tvoji rodiče?“ vždy jsem odpověděla: „Ano, to jsou moji rodiče.“ Moc mi chybíte. A děkuji Vám moc za Vaši pomoc, moc si ji vážím. Říct „díky“ ale podle mě nestačí, protože Vaše podpora je mnohem větší. Snažím se tím vyjádřit mnohem víc. Moc ráda bych Vás poznala. Doufám, že se nám to v blízké budoucnosti podaří. A ještě jednou, mám Vás moc ráda a děkuji za věškerou Vaši podporu a lásku. Děkuji. Děkuji moc!
A ještě jedna věc... Určitě budu jednoho dne také někomu pomáhat. Takový je můj plán. Takže Vaše pomoc rozhodně nepřijde vniveč. Budu v životě nápomocná, stejně jako Vy.
Koordinátoka projektu: Děkuji. To je perfektní.
