30. května 2024
Příběhy
Představujeme Vám jednu z absolventek projektu Univerzita, který od roku 2016 podporuje vzdělávání nemajetných indických vysokoškoláků. Diecézní charita Hradec Králové jim přispívá na studium z části Tříkrálové sbírky, která je určena na rozvojové projekty v zahraničí.
Jmenuji se Priyanka Lobo a jsem součástí projektu Univerzita. Ráda bych Vám popsala své čtyřleté studium bakalářského dvouoboru ošetřovatelství a přírodních věd. S radostí Vám mohu oznámit, že dnes naplno pracuji jako zdravotní sestra v nemocnici ve státě Karnátaka. Chci využít této příležitosti a poděkovat všem dárcům, kteří mě během studia podporovali.
Celé čtyři roky jsem pilně studovala na univerzitě Nirmal College of Nursing v Bhadravathi v distriktu Shimoga (stát Karnátaka). Nejtěžší pro mě byl poslední ročník, který sice vyžadoval nejvíc práce, ale byl zároveň nejzajímavější. Naši přednášející od nás očekávali maximální zapojení, a to nejen během výuky, ale i mimo ni. Jen obtížně jsem držela krok se všemi požadavky. Musela jsem zároveň plnit různá zadání, absolvovat komunitními zdravotními programy, ale i klinické stáže. Přestože jsem byla často přetížená, rozhodla jsem se nevzdat. Myslela jsem jen na to, že když do toho dám všechno, tak budu mít za rok hotovo.
Jako nejzajímavější mi přišel předmět „Porodnictví a gynekologie“ (OBG). Zde jsem se naučila mnoho věcí spjatých s počátkem lidského života a obtížemi, kterými si ženy musí projít. Když jsem cítila pohyby plodu v děloze, byly to pro mě ty nejúžasnější a nejvzácnější momenty. Co se ostatních předmětů týče, často jsme se učili nejrůznější role a požadavky na každého člena nemocničního týmu. Zejména předmět „Management ošetřovatelských služeb“ nám poskytl nezbytné informace o vnitřní struktuře a fungování nemocničního prostředí.
Další zajímavý předmět nesl název „Komunitní ošetřovatelství“. Ten nám představoval zdravotní problémy uvnitř komunit a podával informace o nejrůznějších vládních programech, které mají tyto problémy řešit a zlepšovat kolektivní zdraví. Během studií jsme absolvovali měsíční praxi uvnitř takové komunity, abychom se blíže seznámili s místními lidmi a jejich problémy. Občas jsme měli školní exkurzi, případně jinou mimoškolní aktivitu.
Své studium považuji za prospěšné pro mou rodinu a společnost, jelikož mi tato profese umožňuje pečovat o lidi v mém okolí. Umožňuje mi lidi vzdělávat a zlepšovat tak jejich hygienické návyky, starat se o lidi psychicky nebo fyzicky postižené, a v neposlední řadě se mohu také ucházet o zlepšování životních podmínek a podporovat reformy ve zdravotnictví.
Dnes pracuji v nemocnici své alma mater jako řadová sestra a nemohu si své povolání vynachválit. Po dvou letech povinné praxe bych chtěla získat magisterský titul ve stejném oboru a specializovat se na porodnictví a gynekologii. Za všechno vděčím Vám, milí přátelé z České republiky. Vaše dobrá vůle a štědrost mi umožnily dokončit vysokou školu. Díky tomu se dnes mohu postavit na vlastní nohy. Slibuji, že budu i nadále svědomitě pečovat o nemocné a potřebné.
Maminka s bratrem mají z mého povolání radost a nadšeně mě podporují. Můj tatínek bohužel zemřel před pěti měsíci na srdeční zástavu. Celá rodina žila z jeho výdělků. Jelikož můj bratr studuje, je teď na mě, abych se o svou rodinu postarala.
Děkuji Vám za Vaši podporu, lásku a starost, kterou jste o mě měli. Modlím se, aby Vás Bůh štědře odměnil. Mám Vás ráda a budu se za Vás modlit. Děkuji.
Priyanka Lobo, Belgaum - Indie
